Co to je?? Strukturně: PEG = PolyEthylene Glycol. Tedy několik ethylenových skupin navázaných na molekule glykolu díky procesu zvanému ethoxylace.
Tato struktura se pak využívá k navázání na další molekuly pro upravení jejich funkcí. Vznikne tak například PEG-100 Stearate nebo PEG-40 Hydrogenated Castor Oil a spousta dalších. Funkcí mají pak takové „PEGy“ spoustu, záleží na konkrétním druhu. Většinou se jedná o surfaktanty a emulgátory, obecně tedy o látky povrchově aktivní. Můžou dodávat perleťový efekt (třeba šamponům) nebo pěnit (proto se využívají pro formulace cleanserů).
Začneme otázkou Proč vůbec PEGy vznikly? Jednoduše pro zlepšení vlastností stávajících kosmetických ingrediencí! Například:
Podívejme se na surfaktant - látku využívanou v šampónech - Sodium Lauryl Sulphate (SLS). Když pominu fakt, že je trendy se sulfátům vyhýbat, SLS reaguje s tvrdou vodou a vytváří vápenatá rezidua. Což samozřejmě ve vlasech nechceme. Přesto je ale tato látka natolik důležitá, že než hledat náhradu, vystačíme si s její úpravou - pomocí PEGu. Získáme tak Sodium Laureth Sulphate (SLES) o jemnějších čistících vlastnostech a ještě k tomu lepší rozpustnosti ve vodě.
Bojíte se nebezpečných karcinogenů v PEG látkách? Nemusíte.
Ano, PEGy vznikají z ethylenoxidu a ten je karcinogenní látka. Do kosmetiky už se ale nedostane, protože se jedná o plyn a vzniklý PEG je kapalina. Hlavně díky důsledným laboratorním metodikám existují způsoby jak si ověřit jeho obsah, takže se nemusíme bát.
Co se při procesu ethoxylace ale může stát je, že místo toho, aby se molekula ethylenoxidu navázala na tu naši látku, naváže se na další molekulu ethylenoxidu. Vznikne nám tak 1,4-dioxane. Ten byl označen za možný karcinogen u myší při orálním použití (vypití/snězení), což nám dává pravděpodobnost, že by byl karcinogenem i pro lidi. Co teď? Může být tento 1,4-dioxane v našich šamponech a sprchových gelech?
Teoreticky ano, stopové množství se tam nacházet může a legislativa udává maximální přípustné limity (které jsou supernízké). Ve sprše se kvůli tlaku páry může 1,4-dioxane vypařit a my tak ty supernízké množství můžeme vdechnout. Nebo nemusíme. A co se týče vstřebávání kůží - látky rozpustné ve vodě jsou špatně vstřebatelné, takže žádný strach.
Co nám ale říká studie na myších? „možný karcinogen u myší při orálním použití“. Tak ten šampon nebo sprcháč hlavně nepijte! :D